Jaký je náš Bůh?

Osobnost Ježíše Krista je nejlepším důkazem toho, jaký náš Bůh skutečně je. Na Ježíšově příkladu si ukážeme, jakému Bohu věříme. Představujeme Vám Jeho životní příběh…


Poslání

Ježíš Kristus přichází na tento svět s jasným posláním, aby nám přiblížil Boží lásku a dobrotu. Učí, že spravedlivý Bůh si přeje mít s lidmi blízký osobní vztah. Ježíš dává jasně najevo, že Bůh chce takový vztah, který vzniká na základě svobodné vůle každého člověka a jeho touhy po Boží blízkosti. Na svém životě nejlépe ukazuje, jakou sílu mají v mezilidských vztazích následující ctnosti (jmenujme ty nejdůležitější):    

    • Láska a úcta k druhým lidem
    • Schopnost odpustit
    • Lidskost
    • Soucit
    • Pokora
    • Štědrost

Žádného člověka (byť sebevíc hříšného a morálně zkaženého) nezatracuje. Naopak, přináší usmíření a šanci na nový život každému, kdo o ni stojí. Vybírá si k sobě dvanáct nejbližších učedníků. Uzdravuje nemocné a sytí hladové.
Kristus se stává nositelem naděje pro lidi vyčleněné na okraji společnosti, pro které mají ostatní jen slova pohrdání a odsouzení. Ježíš jim vrací ztracenou důstojnost. Přidává i návod, jakým způsobem se máme chovat k Bohu a lidem. 

„Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ To je první a největší přikázání.
Druhé je mu podobné: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“

Matoušovo evangelium 22, 37 – 39

 

Symbol vystihuje vše

Symbol vystihuje vše
[Neal E. Johnson] © unsplash.com

Ježíšovi nepřátelé

Kristus neměl rád pokrytce. Ukázkovými pokrytci té doby byli židovští duchovní vůdcové, kteří navenek sice dodržovali Boží přikázání, ale pojmy jako láska a milosrdenství jim byly naprosto cizí. Kladli důraz na vnější formu zbožnosti, ale na člověku jim nezáleželo. Ježíš proti nim velmi tvrdě vystupuje a při každé příležitosti je kárá.
Proto se jim stal trnem v oku a rozhodli se s ním skoncovat:

Vrchní kněží a farizeové shromáždili Veleradu. „Co budeme dělat?“ říkali.
„Ten člověk dělá spoustu zázraků!
Když ho necháme, všichni v něj uvěří!
Přijdou Římané a připraví nás o toto posvátné místo i o národ!“
Jeden z nich, Kaifáš, který byl toho roku veleknězem, jim řekl: „Vy nic nevíte!
Nechápete, že je pro nás lepší, aby jeden člověk zemřel za lid,
než aby celý tento národ zahynul!

Janovo evangelium 11, 47 – 50

Odsouzení a poprava

Jeho jizvami jsme uzdraveni

Jeho jizvami jsme uzdraveni
[Ismael Paramo] © unsplash.com

Nepřátelé Ježíše zajali. V nespravedlivém soudním procesu jej křivě obviňují z rouhání i z podněcování vzpoury proti vládnoucí moci a odsuzují jej k potupné smrti ukřižováním.

Kristus nezradil své poslání ani během kruté popravy.

Ve chvíli největšího utrpení na kříži, kdy se mu ostatní posmívají a hrubě jej urážejí, Ježíš se modlí k Bohu s prosbou o odpuštění pro své nepřátele a v přeneseném významu také za odpuštění pro celé lidstvo.

Když přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince –
jednoho po pravici a druhého po levici.
Ježíš tehdy řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“

Lukášovo evangelium 23, 33 – 34

Takový je náš Bůh

Milý čtenáři, přesně takový je náš Bůh. Milosrdný, obětující se a odpouštějící. Z lásky k nám se dobrovolně poníží a ve svém poslání jde až do krajnosti – na kříž.
My křesťané věříme, že Ježíš Kristus je Syn Boží, který se z lásky k nám stal člověkem.    

 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí.
A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

List Filipským 2, 6 – 8

Příběh nekončí

Ježíš na kříži umírá a vypadá to, že jeho smrtí je všechno ztraceno. Vše čím žil, co lidi učil, jakým způsobem se k lidem choval a kvůli čemu trpěl, že bude navždy zapomenuto.
Zdá se, že smrt bude mít znovu poslední slovo. Kristovi učedníci zatím propadají zoufalství a strachu, že nyní jsou na řadě oni…    

Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel. Zavolal setníka a ptal se ho, zda už zemřel. Když se o tom od setníka přesvědčil, daroval tělo Josefovi.
Ten nakoupil plátno, sňal tělo z kříže, ovinul je plátnem a pochoval do hrobu vytesaného ve skále. Ke dveřím hrobu pak přivalil kámen.

Markovo evangelium 15, 44 – 46

Kdo zvítězí?

Po dobu tří dnů, kdy je Kristovo tělo uloženo do hrobu, se odehrává nesmiřitelný zápas mezi mocí všemohoucího Boha a silami pekla. Kdo bude triumfovat? Život, nebo smrt? Milosrdenství, nebo nenávist?
Třetího dne anděl odvaluje kámen od hrobu a vzkříšený Kristus vítězí. Smrt navždy ztrácí svou moc. Ježíšova láska se již více přemoci nedá. A pro všechny další generace, má zvěst o Ježíšově ukřižování a vzkříšení nedozírný význam.

Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolesti smrti,
a smrt ho nemohla udržet ve své moci.

 Skutky apoštolské 2, 24

Víra, láska a naděje pro Tvůj život

Víra, láska a naděje pro Tvůj život
[Mayur Gala] © unsplash.com

Dokonalý plán spásy

Ježíšova smrt a následné vzkříšení představuje ten největší dar lásky, jaký svět mohl dostat. Kristus bere na sebe hříchy celého světa a jednou provždy je na kříži maže. Všemohoucí Bůh Ježíšovu oběť přijal, protože byla čistá a povýšil ji na dokonalou možnost smíření s lidmi. Bez této oběti, bychom se nikdy do Boží blízkosti nedostali, kvůli našim proviněním. Z milosti Pána Ježíše Krista jsme navždy očištěni a máme tak k Bohu trvalý přístup. 
Vážený čtenáři, je to i dar pro Tebe. Bůh Ti jej nevnucuje, pouze nabízí. Ježíšovo dílo spásy Ti dává šanci na změnu. Nezáleží již na ničem, co se nám stalo zlého, nezáleží ani na ničem, co jsme komu provedli zlého. Věz, že za všechny naše hříchy již bylo zaplaceno Kristovou krví.
Ježíš nás přijímá takové, jací jsme. Nevyčítá nám naše zlé skutky, nedívá se zpět do minulosti. Kdo upřímně lituje svých hříchů, tomu je Bůh odpouští pro Kristovu oběť. Dostáváme jedinečnou možnost jak začít žít znovu, s pevnou důvěrou v našeho Spasitele.
Jediné, co je třeba udělat, je tento dar přijmout … 

Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci,
že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

List Římanům 10, 9